| Obsah jedné vialky | 10 mg |
|---|---|
| Forma | Lyofilizovaný prášek |
| Balení | Uzavřená skleněná vialka |
| Čistota | 98,72 % (HPCL) |
| Skladování | 2–8 °C, v suchu, chránit před světlem |
| Molekulový vzorec | C33H54N12O15 |
| Molekulová hmotnost | 858,85 g/mol |
| Sekvence nebo struktura | pGlu–Ala–Lys–Ser–Gln–Gly–Gly–Ser–Asn-OH |
| CAS | 63958-90-7 |
| Určení | Výhradně pro laboratorní výzkum |
O produktu
Thymulin je thymický peptidový hormon spojený s vývojem a regulací T-lymfocytů. Biologická aktivita přirozeného thymulinu závisí na vazbě zinku. Výzkum se věnuje imunitě, zánětu, neuroendokrinní komunikaci a změnám thymické funkce při stárnutí. Většina mechanistických poznatků je preklinická. Zajímavý je jako model propojení endokrinního a imunitního systému.
Co je Thymulin?
Thymulin se řadí mezi látky typu „syntetický peptid nebo peptidový analog“ a v odborném výzkumu se hodnotí v souvislosti s oblastmi jako t-lymfocyty, imunitní regulace, zánět, stárnutí brzlíku. Pozornost se věnuje jeho interakci s příslušnými receptory, enzymy nebo buněčnými dráhami a následným změnám měřitelných laboratorních parametrů.
Mechanismus zkoumaného působení
Thymulin působí jako zinek-vážící thymický faktor ovlivňující T-buněčnou funkci a cytokinovou signalizaci.
Hlavní oblasti výzkumu
• T-lymfocyty: Thymulin je hormon thymu zkoumán pro úlohu při zrání a funkci T-lymfocytů, které jsou důležitou součástí adaptivní imunity.
• Imunitní regulace: Výzkum sleduje, jak thymulin ovlivňuje komunikaci mezi buňkami imunitního systému a rovnováhu imunitní odpovědi.
• Zánětlivé procesy: Experimentální modely hodnotí změny cytokinů a dalších zánětlivých signálů při působení thymulinu.
• Stárnutí brzlíku: Protože funkce brzlíku klesá, thymulin se zkoumá také jako marker a regulátor věkových změn imunitního systému.
• Neuroendokrinní propojení: Výzkum thymulinu zahrnuje komunikaci mezi brzlíkem, imunitním systémem a hormonálními regulačními okruhy.
Dosavadní zjištění výzkumu
Výsledky je třeba posuzovat podle úrovně důkazů: buněčné a zvířecí modely. Výzkum se věnuje imunitě, zánětu, neuroendokrinní komunikaci a změnám thymické funkce při stárnutí. Většina mechanistických poznatků je preklinická. U experimentálních peptidů je třeba počítat i s rizikem lokální reakce, imunogenicity nebo nepředvídatelné biologické odpovědi.
