| Obsah jedné vialky | 10 mg |
|---|---|
| Forma | Lyofilizovaný prášek |
| Balení | Uzavřená skleněná vialka |
| Čistota | 99,97 % |
| Skladování | 2–8 °C, v suchu, chránit před světlem |
| Molekulový vzorec | C194H312N54O59S2 |
| Molekulová hmotnost | 4409,01 g/mol |
| Sekvence nebo struktura | KCNTATCATQRLAEFLRHSSNNFGPILPPTNVGSNTP–NH2 |
| CAS | 1415456-99-3 |
| Určení | Výhradně pro laboratorní výzkum |
O produktu
Cagrilintide je dlouhodobě působící analog amylinu vyvíjený pro regulaci apetitu a tělesné hmotnosti. Amylin je hormon uvolňovaný spolu s inzulínem a podílí se na sytosti a kontrole příjmu potravy. Klinické studie zkoumají cagrilintide samostatně i v kombinaci s GLP-1 agonisty. Výzkum ukazuje potenciál výrazně ovlivnit hmotnost prostřednictvím jiného mechanismu než samotné GLP-1 léky. Jedná se o experimentální molekulu.
Co je Cagrilintide?
Z odborného hlediska představuje Cagrilintide látku zařazenou jako syntetický peptid nebo peptidový analog. Její experimentální profil se posuzuje zejména přes regulace tělesné hmotnosti, snížení apetitu, příjem potravy, kombinace s GLP-1 agonisty, přičemž jednotlivé výzkumné otázky mohou využívat rozdílné buněčné, tkáňové nebo organismové modely. Sleduje se vazba na cílové struktury, navazující signalizace a změna vybraných biologických ukazatelů.
Mechanismus zkoumaného působení
Cagrilintide aktivuje amylinové receptory v oblastech CNS zapojených do sytosti. Prodloužená molekulová konstrukce umožňuje delší působení oproti přirozenému amylinu.
Hlavní oblasti výzkumu
• Regulace tělesné hmotnosti: Cagrilintide je dlouhodobě působící analog amylinu zkoumaný pro snižování energetického příjmu a dlouhodobou regulaci tělesné hmotnosti.
• Apetit a pocit sytosti: Amylinová signalizace působí na centra regulující sytost, proto se u Cagrilintide sleduje příjem potravy a kontrola apetitu.
• Metabolická odpověď po jídle: Výzkum se věnuje také úloze amylinu při regulaci trávení a metabolické odpovědi po přijetí potravy.
Dosavadní zjištění výzkumu
Výsledky je třeba posuzovat podle úrovně důkazů: buněčné a zvířecí modely. Klinické studie zkoumají cagrilintide samostatně i v kombinaci s GLP-1 agonisty. Výzkum ukazuje potenciál výrazně ovlivnit hmotnost prostřednictvím jiného mechanismu než samotné GLP-1 léky. V klinickém výzkumu analogů amylinu se nejčastěji sledují jako vedlejší účinky zejména trávicí potíže, například nevolnost, zvracení nebo snížená chuť k jídlu.
